TECHNIKY
 

Zde vám představím několik technik, kterými tvořím, abyste si mohli udělat představu, jak vlastně určité výrobky vznikaly, případně si některou techniku sami vyzkoušet. Brzy přidám i postupy ilustrované fotografiemi. Pokud sami tvoříte nějakou zajímavou technikou nebo se chcete s ostatními podělit o nějaké rady či zkušenosti, napište mi a já je na tuto stránku zařadím.


Batika

Batika je poměrně známá technika zdobení textilu, lze o ní nalézt na internetu mnoho informací, takže budu stručnější: Potřebujete barvy na textil (u nás jsou nejdostupnější Duha a Iberia, já osobně mám trošičku lepší zkušenosti s Duhou) a nějakou větší nádobu, u které nebude vadit, když po vaší umělecké tvorbě zůstane trochu zabarvená – často totiž barva nejde úplně vydrhnout. Je na vás, zda se pustíte do batiky vyvazované, sypané či voskové (na ni si musíte obstarat barvy, které barví za studena, například Javana (seženete je ve výtvarných potřebách)). Pro všechny druhy batikování platí, že nejprve je vhodné oděv vyprat, abyste ho zbavili apretace a barvy tak lépe pronikly do vláken.
Batika vyvazovaná je nejjednodušší: provázkem zavážete (či gumičkou zagumičkujete ;)) určité části oděvu, čímž vytvoříte výsledný vzor – pod provázek se totiž barevný roztok nedostane, a tak tam zůstane barva původní. Barvy lze i vrstvit, jako při malování vajíček. Při barvení postupujte dle pokynů výrobce barvy. Po vytažení oděvu z barvící lázně tričko vložte do vody s octem (asi 1 l vody a 5 lžic octa), nechte ležet asi 5 minut a teprve pak odstraňte provázky a oděv vymáchejte ve studené vodě. Ocet barvy ustálí. Ještě poznámka k množství používané barvy: Je otázkou cviku poznat, kolik barvy použít. Z mé zkušenosti doporučuji použít raději méně barvy, a pokud během barvení zpozorujete, že oděv již vsákl všechnu barvu (barvící lázeň je téměř čirá) a přitom není dostatečně zabarven, můžete trochu barvy přidat. Pokud dáte do vody barvy příliš mnoho (to poznáte tak, že po skončení barvení je voda stále ještě značně barevná - správně by měla být téměř čirá), dá vám hodně práce vymáchat oděv tak, aby z něj už netekla barva.
Batika sypaná spočívá v tom, že na různá místa oděvu sypete práškovou barvu. Budete potřebovat pomůcky z obrázku č.1., dále je výhodné použít starý ubrus či velký kus igelitu jako podklad pod tričko, abyste zabránili nechtěnému obarvení pracovní plochy. Starý ubrus po skončení práce osprchujeme ve vaně (utírání barvy je velice pracné a zdlouhavé, zrníčka totiž pouští barvu skutečně hodně). Dále se vám bude hodit potravinová fólie (či nastříhané tenké igelitky) na proložení trička, pokud není vaším záměrem, aby barva prosákla i na zadní díl. Tento krok je dobře udělat už před namáčením, se suchým tričkem se totiž lépe manipuluje. V zásadě toto však není třeba, protože většinou zadní díl barvíme stejnou barvou jako díl přední. Takže, řekli jsme si, co potřebujeme, a můžeme přejít k samotnému barvení:
Kus oděvu, který chcete barvit, namočte do velmi horké vody - to proto, že ve studené se barevná zrnka nerozpouští. Je možné použít i vodu vlažnou, ale po nasypání barev neuvidíte přesně, jak bude tričko ve výsledku vypadat (barvy se rozpustí až při následném napařování). V návodech se doporučuje do vody přidat sůl, aby se barva lépe dostala do vláken, já však sůl nepoužívám a přesto barva dobře chytá. Barevné tečky se budou rozpíjet přímo úměrně stupni vlhkosti látky - čím vlhčí, tím se budou rozpíjet samozřejmě více. Této vlastnosti lze využít - můžete například spodek trička nechat hodně mokrý (tam se vám barvy rozpijí hodně) a vršek vyždímat (tam zůstanou zachovány jednotlivé barevné tečky - viz obr. č.3). Tričko si tedy posypte požadovanými barvami (začněte zadním dílem), otočte a posypte i přední díl - viz obr. č.2. Na látku položte igelit (potravinovou fólii), oděv srolujte (obr. 4 a 5), vložte do igelitového sáčku, zagumičkujte a dejte na půl hodiny napařovat (použijte pařák na knedlíky a hrnec přikryjte pokličkou). Zde bych měla přidat několik vysvětlení: tak předně, igelit je třeba na látku dát proto, aby se při rolování barva neotiskla na druhou stranu oděvu. Pokud je ovšem toto naopak vaším záměrem (zadní díl pak bude nabarven stejně jako přední, ovšem ne tak výrazně), potom igelit nepoužívejte (v tom případě vám odpadá barvení zadního dílu). V mnohých návodech se uvádí, že sáček s oděvem vložíme do horké vody a vaříme. To však není nejlepší řešení, protože i do sebelépe zabaleného balíčku se vždy dostane trochu vody, která vzor na oděvu nežádoucně rozpije. A konečně malý tip na závěr: Když tričko posypete barvou, zrnka se trochu rozpustí, ale jakmile tričko srolujete, barvy se tlakem a následně párou rozpijí více. Pokud tedy chcete, aby vzor zůstal přesně tak, jak jste ho nasypali, je třeba nechat oděv prakticky (ne úplně!) uschnout a teprve pak napařovat.
Pro ustalování barev octem platí to samé co pro batiku vyvazovanou, jen je dobré látku před vložením do octa proprat pod tekoucí studenou vodou - to proto, že pokud dobře neodhadnete množství barvy a nasypete jí příliš, vlákna nejsou schopna ji absorbovat i při dobré fixaci a přebytečná část barvy se pak vymývá. Pokud by nastal tento případ a vy byste vložili tričko do octové vody hned, přebytečná barva by z trička pustila a mohla by látku obarvit na nechtěných místech.

Toto je jen základní způsob barvení sypanou batikou. Pokročilejší se mohou pustit i do složitějších způsobů s použitím šablon, tiskání, vzorování pomocí štětce atd., možností je mnoho. Pokud se chcete o této technice a jejích alternativách dozvědět více, můžete navštívit mé kurzy.

1		2		3		4		5

Batika vosková je o něco složitější – jednak na ni potřebujete odlišné barvy (u nás se bohužel barvy na voskovou batiku špatně shání), dále potřebujete také vosk, prý je nejlepší v poměru 1:1 (včelí vosk a parafín). Vosk zahřejete a následně udržujete v tekutém stavu (například na čajovém nahříváčku), a můžete malovat (opět nezapomeňte proložit přední a zadní díl trička, buď igelitem či lépe několika vrstvami papíru). Pro malování můžete použít štětce či speciální nástroj zvaný tjan-ting (seženete ve výtvarných potřebách). Když máte vzor nakreslený, ponoříte textil do barvy, kterou lze barvit za studena (viz výše). Při barvení opět postupujte dle pokynů výrobce. Barvy lze opět vrstvit jako při malování vajíček. Vosk z trička dostanete tak, že ho nejprve seškrábete a co nejde seškrábat, rozžehlíte (obložíte savým papírem (často se uvádí noviny, ale mnohem lepší je nějaký druh lépe savého papíru, jako například papírové kuchyňské utěrky) a žehlíte tak dlouho (přitom papíry dle potřeby vyměňujete), až se všechen vosk z látky vyžehlí.

Když už jsme u barvení, zkuste i přírodní barviva. Nejznámější je asi rostlina mořena barvířská, kterou se barví odedávna, barviva jsou však obsažena i v mnohých dalších rostlinách či produktech z nich vyrobených - například v kurkumě (žlutá), červené paprice (červená), šťávě z červené řepy (červenofialová), šťávě z třešní, jahod, rybízu (červená), slupkách a listech ořešáku (hnědá), slupkách z cibule (hnědá) či listech některých rostlin (zelená). Sami jistě z vlastní zkušenosti víte, jak dobře tyto barvy drží :). Vyzkoušejte je jednou také v roli přítele - fantazii se meze nekladou!

  
Malba na textil

Na malbu na textil potřebujete barvy na textil, které seženete ve výtvarných potřebách. Já osobně mám nejlepší zkušenosti s francouzskými barvami Pébéo, dobré kvality jsou i barvy německé výroby Textile Art a Javana (ty barví velmi dobře, trochu nevýhodou však je, že jsou velmi husté a tak se musí při každém použití ředit, což trošku komplikuje práci). Věřím, že ani ostatní nabízené barvy nejsou špatné, nemohu je však doporučit či nedoporučit, protože jsem jiné než uvedené zatím nezkoušela.
Malovat můžete různými technikami: štětcem, houbičkou, otiskovat razítka - buď koupená či si vytvořte vlastní, jde to z brambor (vzpomínka na dětství :)), lina (linorytem), pěnového materiálu, který se prodává ve výtvarných potřebách (název neznám, ale vypadá to jako miniaturní karimatka :))... opět fantazii se meze nekladou.
Krom malování „od ruky“ můžete zkusit malovat i se šablonou – šablony buď koupíte ve výtvarných potřebách nebo si je sami vyrobte z tvrdého papíru, novin, samolepící tapety, plastikových desek na papíry ("obal na vysvědčení") či podložek pro modelování (ty jsou nejpracnější, ale nejdéle vydrží). Samolepící tapeta má tu výhodu, že se pod ni nemůže dostat barva a navíc se s ní velmi pohodlně pracuje, protože ji nemusíte na určeném místě přidržovat. Z tohoto důvodu je lepší - pokud používáte papírové či plastikové šablony - přilepit na ně zespodu pár kousků oboustranné lepící pásky, abyste šablonu na látce zafixovali.

Nezapomeňte, že textil barvený uvedenými způsoby je třeba prát velmi šetrně, pokud možno v ruce a z rubu. V pračce by se vám malba po čase sedřela a batikované oblečení pustilo barvu více než je obvyklé, což by znamenalo bledší odstín daného textilního kusu a zároveň tmavší odstín kusů ostatních :).   

Návod na výrobu tašky s malovaným obrázkem:
taška s ruční malbou

...a když už jsme u těch tašek, jedna neobvyklá:
taška s plastovou aplikací

Savování

Je to dnes již poměrně známá technika, potřebujete Savo Perex, které můžete použít ředěné či neředěné (čím méně ředěné, tím více barvu „vyžere“). Savem můžete malovat či ho stříkat na textil rozprašovačem, použít můžete i různé šablony, o kterých jsem mluvila v sekci „Malba na textil“. Nepracujte na koberci či jiných materiálech, kde by mohlo omylem ukápnuté Savo vytvořit nechtěné výtvarné dílo :). Po skončení práce textil pořádně vyperte. 

Techniky barvení, odbarvování a malování textilu můžete vzájemně kombinovat.

Sprayování

Ve výtvarných potřebách lze sehnat i barvy ve spreji, já jsem zatím viděla jen od firmy Pébéo, ale možná jsou k mání i jiné značky. S těmito barvami se velmi dobře pracuje. Nejen, že je lze použít všude tam kde kde normální barvy na textil (tedy práce s šablonami atd.), velkou výhodou je i možnost vytvářet jemné vzory, například stříkáním přes krajku či záclonovinu. Další plus je v tom, že vzhledem ke konzistenci (jsou řídké) dobře vsáknou do vláken, takže se nemohou seprat. Jediná nevýhoda je to, že jsou transparentní, tudíž s nimi nelze dekorovat tmavé látky.

   
Malba na sklo

Potřebujete barvy a kontury na sklo (výtvarné potřeby) a vhodné sklo, které při vypalování barev nepraskne. Z barev na sklo mám vyzkoušené barvy od francouzské firmy Lefranc&Bourgeois, které jsou skutečně kvalitní, stejně tak jejich kontury, se kterými se bezvadně pracuje (což nemohu říci o konturách některých jiných firem).
Barvy na sklo lze použít i na jiné materiály jako je porcelán, keramika či vytvrzený modurit. Pozor však při vypalování, některé materiály nesnesou vysoké teploty, například modurit pomalovaný barvami na sklo již nelze vypalovat, barvy by se staly lepkavými! Místo vypálení daný předmět přelakujte bezbarvým lakem.

Tvorba šperků

Tvorba šperků, které zde prezentuji, má jeden háček, a to dostupnost materiálu. Ten se u nás bohužel velmi špatně shání, spousta věcí nelze sehnat vůbec. Pokud občas cestujete do zahraničí, zkuste se poohlédnout tam, já sama si dovážím většinu materiálu ze Španělska, kde lze sehnat na tvorbu šperků vše, na co si vzpomenete (tento druh hobby je totiž ve Španělsku velmi rozšířen, dokonce tam vychází i speciální časopis zaměřený na amatérskou (hobby) tvorbu šperků). A protože i české ženy a dívky mají šikovné ruce, věřím, že přivítají sekci s nabídkou "materiál na tvorbu šperků", kterou naleznete zde.
Jinak obecně ozdoby těla můžete tvořit ze všeho možného, ať už to jsou korále, semena či pecky některých plodů, kamínky, různé druhy šňůrek, drátků... ti šikovnější z vás neváhají a chopí se krom obvyklých pomůcek třeba i kleští, pilky, páječky či vrtačky... jejich pomocí můžete vyrobit superoriginální šperky.

Několik článků s návody na tvorbu náhrdelníků a náušnic:

červené korále s kytičkami
náhrdelník se slunečním korálkem
modré korále s perličkami
oranžovozelený náhrdelník
sluncem ozářená kytička
náhrdelník pro podzimní dny
náhrdelník pro společenské příležitosti
náhrdelníky na silikonové šňůrce
růžovočervený náhrdelník
romantický náhrdelník.

korálky - druhy a jejich výroba
typy zapínání náhrdelníků
tvorba korálků
malování korálků
tvorba náušnic
inspirace pro tvorbu náušnic I.
inspirace pro tvorbu náušnic II.
inspirace pro tvorbu náhrdelníků I.
inspirace pro tvorbu náhrdelníků II.

Tvorbou podle uvedených návodů můžete získat nepřeberné množství originálních šperků. Materiál na ně si můžete vybrat v sekci nabídka materiálu.
Pro ty z vás, kdo by si chtěli tvorbu korálků vyzkoušet, ale nechtějí kupovat tolik rozličného materiálu, připravuji takzvaný otevřený kurs, kde budete mít možnost svou touhu po ručně vyrobených korálcích realizovat. Sledujte rozpis kurzů. Pokud chcete být upozorněni na vypsání tohoto kursu, dejte mi vědět e-mailem.